Przytomny, skuteczny

V Ostra­vě bu­dou pol­ské dny. A pro­to­že v kaž­dém z nás je tro­chu Po­lák, tak se v ten­to ve­čer po­dě­lí­me o ti­py a tri­ky, kam jez­dí­me v Pol­sku na do­vo­le­nou, kde je nej­lep­ší žu­rek a kde ži­je nej­ví­ce bob­rů. Přijď, sou­se­de!

All you need is…!

Jak ří­ká Sí­ma, lás­ka je krás­ná věc. A ten­hle ve­čer bu­de tak krás­ně slad­ký, že se ti zved­ne i hla­di­na cuk­ru v kr­vi. Na­štěs­tí Da­vid je di­a­be­to­log, tak­že všech­no do­bře do­pad­ne. Roz­hod­ně na­ši long­sto­ry ne­pro­pásni!

Listopadání!

Pod­zim je ve zna­me­ní evan­ge­lí­ků. Ka­ba a Sí­ma nám ote­vře­ly ten­to svět, my jsme si po x letech do­vo­li­li od­lo­žit i na­ši vnitř­ní cen­zu­ru, a na­sta­ly tak chví­le, kdy nám nic není svaté. Hře­je nás to, že nás ma­jí rádi a že se za nás obě Ko­pe­cké modlí. Tak­že jest­li je ti bl­bé cho­dit na impro do ko­ste­la, věř, že ne­mu­sí. My a na­še bláz­ni­vé ná­pa­dy jsou s tím v pohodě. A evan­ge­lí­ci taky.

Vojta?

Člo­věk, kte­rý si ja­ko prv­ní ob­jed­ná a ja­ko pos­led­ní do­sta­ne. A jest­li se na ně­ko­ho za­po­me­ne, tak je to na něj. Stan­dard­ně chy­bí na fot­kách, pro­to­že se zrov­na něk­de vá­lí a ne­bo hle­dá kšan­dy. Chy­bí na cha­tách, pro­to­že má mi­li­on ak­ti­vit. A v říj­no­vém news­lette­ru nám z pos­led­ní­ho od­stav­ce ta­ky vy­pad­nul. Tak mu vě­nu­je­me ja­ko ti­chou vzpo­mín­ku ten­to. Když jsou ty Du­šičky.

Ťuk, ťuk, otvíráme!

Da­­li jsme si na čas? Da­­li. Ale jsme zpát­ky. S pom­péz­­nos­­tí so­­bě vlast­­ní ote­­ví­­rá­­me lah­­ve a lah­­vá­­če. Dve­­ře a zám­­ky. Té­­­ma­­­ta a cha­­rak­­te­­ry. Oči a du­­ši. Sta­ře­nu a im­­pro. Aré­­na je na­še zá­kla­dna, kde se mů­že­me spo­leč­ně opět set­kat. Tak ne­­vá­­hej a utí­­kej. Pro­­to­­že my se ti hod­­lá­­me otevřít!

A jak jsme se měli?

Věz, že… Ka­ba je ofi­ci­ál­ně pa­ní dok­tor­ka. Pe­ťo­vi stá­le chut­ná pi­vo. Eva pod srd­cem no­sí mi­nin­ko. Adam se po­řád no­sí v Br­ně. Jí­ťa ma­sí­ru­je, až se z ní kou­ří. Da­vid už je tá­ta dvou dě­tí. Ki­ky je stá­le má­mou svých dvou dě­tí. Sí­ma je­dno své dí­tě ože­ni­la. Hon­za plá­nu­je změ­nit svou prá­ci. Ven­dul ji změ­ni­la. Adél la­dí svou nes­ku­teč­nou for­mu. A Te­rez­ka sla­dí ži­vot nám všem. Chceš vě­dět víc? Tak se za námi za­stav do di­va­dla!

Slunce, impro, zámeček

Moc toho za­tím ne­ví­me. Ale co ví­me ur­či­tě je, že nás os­lo­vi­la Let­ní umě­lec­ká scé­na v Po­ru­bě, aby­chom vy­stou­pi­li na po­rub­ském zám­ku. Znač si ter­mín 12. srp­na a věř, že im­pro ži­je i přes práz­dni­ny. Si­ce ne tak bu­ja­rým ži­vo­tem, ale ži­je! Pro­to hlí­dej naše veřejné kanály a těš se na nás. Pro­to­že my se na te­be tě­ší­me moc!

Ve dne hřeje slunce, v noci my

Do hor ne­bo k mo­ři? Do­ma a nebo do za­hra­ni­čí? S ban­dou ne­bo sa­mi? Le­tět ne­bo jet? Low cost ne­bo all in­clu­si­ve? Po­chy­bu­je­me, že zná­me na všech­no od­po­věď. Ale co ví­me ur­či­tě je, že nás če­ká po­sled­ní hra­ní před prázd­ni­na­mi ve Sta­ré Aréně. A rov­nou to bu­de long sto­ry. Buď u toho s námi!

Na terase je nám blaze

Opa­vo po­zor! My jsme na te­be ne­za­po­mně­li. My tě no­sí­me v srd­ci a tě­ší­me se, jak to pod hvěz­da­mi v květ­nu roz­to­čí­me. Tak­že na te­ra­se oba­le­ni čer­ván­kem a os­vět­le­ni po­u­lič­ní lam­pou ahoj a impro­vi­za­ci zdar a sí­lu. Když po­ča­sí dá, bu­de to le­toš­ní prv­ní ven­kov­ní hra­ní. A když ne, scho­vá­me se do klu­bu.

Pa

Ne­tře­ba vel­kých slov, ani ka­pes­ní­ků. V červ­nu ne­hra­je­me, je hor­ko. Člo­vě­ka to táh­ne ven, do pří­ro­dy, na de­ku, na pi­vo a ne do di­va­dla. Tak my pro­to táh­ne­me za je­den pro­vaz se zbyt­kem svě­ta a tě­ší­me se na dal­ší di­va­del­ní se­zó­nu. A ty uše­tře­né po­to­ky po­tu pak mů­že­me na pod­zim pro­mě­nit na po­to­ky slz od smí­chu. Ener­gie zů­sta­ne za­cho­vá­na, všich­ni se tě­ší, kul­tur­ní rov­no­vá­ha je na­sto­le­na.

A fajt bude!

Svobodní versus ženáči. Slunce, seno a pár facek hadra. Impro zápas, který si střihneme pravidelně jednou za rok. Dva týmy, jeden konfík, který by chtěl spojit celý svět, a jeden rozhočí, který by chtěl, aby život byl fér. 

Jsou svobodní svobodomyslnější, a nebo mají sezdaní dáno více pod čepicí? Je více odvážnější ten, kdo žije sám, a nebo ten, kdo je v páru? Kdo komu podá jako první ruku? A hlavně, pro koho zvedneš ruku ty?

Jaro

Lehká inverze. Něžné jaro. Hnojení půdy. První opálení. Deštníky a pršipláště. Vracející se čápi. Nové začátky. Hraní venku. Pšouky a ofuky. UVA a UVB. První táboráky. Nesmrtelní klíšťáci. Rašící pupeny. Vůně květin. Snění doma. Umytá okna. Nové lásky. Sliby a naděje. Myšlenky o budoucnosti. Odcházející Adam. Zpropadené Brno. Žádný apríl. 

Muži, dejte ženám…

…to, po čem je­jich srd­ce oprav­du prah­ne. Prin­ce na bí­lém ko­ni, gen­tle­me­na na dru­hou, pana Dar­cy­ho, pana Bož­ské­ho, Ol­dři­cha Nové­ho no­vé do­by, Ara­gor­na leh­ce na­mí­cha­né­ho s Lu­kem Sky­walke­rem, a chce­me tro­chu i Han So­la, I know!

My ze svých řad na­bíd­ne­me rov­nou 5 ta­ko­vých kous­ků, kte­ré bu­dou sou­tě­žit o ti­tul TOP mu­že ve­če­ra. Ten­hle ve­čer si zkrát­ka ne­nech ujít, Da­vi­do­vi, Pe­ťo­vi, Hon­zo­vi, Voj­to­vi a Ada­mo­vi půj­de o všech­no!

Jaro

To svět­lo na kon­ci tune­lu dlou­hé zimy hře­je a není to stu­de­ná lam­pa. Po ránu jsou sly­šet zpí­vat ptá­ci a není to žád­ný uklid­ňu­jí­cí play­list na Spo­ti­fy. Trá­va za­čí­ná po­ma­lu chy­tat bar­vu a všech­ny kvě­ty se chtě­jí uká­zat svě­tu a není to fata­mor­gá­na. Země se mění a trans­for­mu­je, jaro kle­pe na dve­ře… a pro­to Adam pře­ko­pal naše we­bov­ky a uči­nil je jiné. Lepší. Užij si je stej­ně jako kaž­do­roč­ní rene­san­ci pří­rody.

Lásce zmar… Pardon, zdar!

Člověk by měl hlavně zůstat nohama pevně na zemi, když se mu hlava vznáší v obla­cích. A srdce si uvázat jako he­lio­vý balónek na šňůrku, jen foukej, foukej. No a kdo zkrotí ty motýlky v břiše? Asi nějaký gen­tle­man, který tě pak pozve na svou sbírku domů. Tak si dej pozor, být single je stejně nebez­pečné jako být ve vztahu.

Jestli je ti na Valen­týna smutno, tak si dej rande s námi! Budou nevy­žá­dané rady a tipy, jak na ten cit vyz­rát. A jen sladké to nebude, na nás se můžeš spole­hnout.

Mít, nebo být?

Mít přítele a nebo být zami­lo­va­ná/ý. Pozor, to mohou být i dvě zce­la od­liš­né věci, se kte­rými ti možná ani Erich Fromm nepo­může. A my taky ne… i když věděl/a jsi, že Pe­tro­va žena ho po­pr­vé viděla právě na impru a abso­lutně jí uča­ro­val? A dnes jsou spolu, šťastni a mají jedno děťá­tko. Někdy život zkrá­tka vymyslí takové pří­běhy, které nevy­my­slíme ani my! Lásce fan­díme. Tobě taky. Takže buď zami­lo­vaný hlav­ně do sebe, kup si valen­tin­ku a pozvi se na ve­čeři. Věř, že to je to nej­mou­dřej­ší, co ke svátku lásky uslyšíš.

Tak jak to máš?

Dát si před­se­vze­tí a nebo si ho nedat, to je otázka. Co je před­se­vze­tí? Muška jenom zlatá, která za veče­ra kol tvé hla­vy chvátá. Za tro­chu před­se­vze­tí šel bych světa kraj, jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí. Před­se­vze­tí je první a pos­le­dní můj hřích. Nepo­znat před­se­vze­tí, nemi­lo­val bych. U lavi­ce dítě stálo, z plna hrdla kři­če­lo. Bo­dejž jsi jen tro­chu málo, ty před­se­vze­tí, mlčelo!

Jak to s ním máš ty? Roze­chvě­je tě myšlen­ka na něj jako bá­sní­ka doko­na­lý verš, který se umí dot­knout věč­no­sti? Je leden tvým starto­va­cím mě­sí­cem a nebo tě nechá­vá stoicky klid­ným, vděč­ným za to, co máš, ne­tře­ba měnit nic, ne­chtít víc? Na led­no­vou impro­show se inspi­ru­je­me prá­vě před­se­vze­tí­mi. Nový­mi začá­tky, i brz­kými kon­ci. Oče­ká­vá­ní bude velké, tak snad jej napl­ní­me. Mini­mál­ně na baru. Buď u toho s námi!

Sliby se mají plnit

Naše ostrá fotka z vá­noč­ní­ho hraní ve Sta­ře­ně. Možná Vláďa zvo­lil tupý úhel a ne­jste tam všichni vidět… my ale vidí­me kaž­dé­ho z vás, a to nás hře­je. Toto může být vy­svět­le­ní i ab­sen­ce sně­hu v tomto obdo­bí, máme zkrát­ka radost ze živo­ta. A ty ji máš s námi, takže všich­ni jsme vinni. A pro­to­že je dnes 1. ledna, pij hodně vody, buja­ré oslavy s vínem mohou býti zrád­né. Přeje­me, ať je nový rok osvě­žu­jí­cí. A těší­me se na tebe v diva­dle. V živo­tě. V roce 2025!