Nový rok, staré já

Jaké si to udě­lá­me, ta­ko­vé to bu­de­me mít. Což je zá­ro­veň dob­rá i špat­ná zprá­va. Něk­dy sta­čí těm špat­ným zprá­vám dá­vat úsměv­ná hes­la. Něk­dy sta­čí ne­mys­let. A něk­dy sta­čí za­jít na impro, aby svět byl opět tím skvě­lým mís­tem na ze­mi. Za­čí­ná­me pěk­ně zost­ra, be­re­me si na paš­kál no­vo­roč­ní před­se­vze­tí. Buď u to­ho s námi!

Katka a David

Nový rok sli­bu­je vždy spous­tu no­vých vě­cí – zá­žit­ky, smě­ry, ces­ty a oče­ká­vá­ní. My jsme si řek­li, že to udě­lá­me zrov­na tak a své řady jsme roz­ší­ři­li o Kat­ku a Da­vi­da. Ano, my už jed­nu Kat­ku a jed­no­ho Da­vi­da má­me, ale proč je ne­mít ješ­tě jed­nou a úpl­ně ji­né? V impro­svě­tě nej­sou žád­ní no­váč­ci a my vě­ří­me, že jim pro­pad­neš a bu­deš fan­dit stej­ně ja­ko my. Jsou to­tiž sví a skvě­le nás do­pl­ňují. 

Tak­že my jsme sta­ří, oni půj­če­ní (zdra­ví­me ostrav­skou sku­pi­nu Vývar), a kdy­by by­li mod­ří, moh­li by­chom se vzít. Ale pro­to­že nej­sou, bu­de­me spo­lu ve­se­le fun­go­vat na hro­mád­ce. A jest­li bu­deš chtít, te­be vez­me­me do par­ty ta­ky. Jen se za námi kdy­ko­liv zastav!